Pneumatická traktura

V nástroji s pneumatickou trakturou je médiem, které zprostředkovává přenos impulsu od klávesy k ventilu ve vzdušnici stlačený vzduch. Spojení mezi klávesami a akčními členy (ventily) tak nevede přes abstrakty, úhelníky, páky či hřídele či jiné prvky (využívané v mechanické traktuře), které by kladly pohybu odpor, ale přes stlačený vzduch vedený tenkými trubičkami (rourkami), někdy též nazývanými kondukty. Takovýto systém též bývá někdy nazýván „rourková pneumatika“.
Mezi prsty varhaníka a píšťalou se nachází celá řada pneumatických prvků (míšky, ventilky, rourky, relé), zcela tedy chybí bezprostřední mechanické spojení s ventilem ve vzdušnici. Díky tomu je ovládání všech prvků (kláves, přepínačů, rejstříkových sklopek) snadné a nezávislé na velikosti nástroje (u velkých a rozlehlých nástrojů s mnoha hlasy je chod mechanické traktury mnohdy dosti těžký a ke stisku klávesy je nutná značná síla, především při větším počtu zapnutých rejstříků či spojek). Na druhou stranu chybí varhaníkovi pocit přímého ovládání ventilu, jehož ovládání necítí v prstech (stejnou vadu vykazuje i elektrická traktura). Tato skutečnost způsobuje menší oblibu nástrojů s pneumatikou u varhaníků a postupný návrat k mechanické traktuře u nově stavěných nástrojů, jejíž nectnosti dostatečně eliminuje precizní provedení komponentů a nové patenty. (Pokud je např. při rekonstrukcích ponechána pneumatická traktura, pro komfort hry se v manuálu přidává simulátor mechanické traktury).
Další nepříjemnou vlastností pneumatické traktury je zpoždění, které vzniká konečnou rychlostí proudění vzduchu v rourkách. Od stisku klávesy po otevření ventilu tak uplyne určitý čas, který může způsobovat problémy při rychlejší hře a znemožňovat rychlou repetici. Současné varhanářství proto už nové nástroje s pneumatickou trakturou nestaví. Největšího rozkvětu pneumatika dosáhla v první třetině dvacátého století, kdy vznikla celá řada nástrojů s mnohdy velmi složitými systémy (spojky, první volné kombinace). Její další rozvoj se zastavil díky nástupu elektrické traktury, která umožňuje stavbu stejných zařízení jednoduššími a spolehlivějšími prostředky.
Jednou z prvních vlaštovek, která začala využívaní stlačeného vzduchu v traktuře je kombinace pneumatického prvku (míšku) s mechanickou trakturou - Barkerova páka. Jedná se vlastně o pneumatický „posilovač“ mechanické traktury, označovaný někdy jako mechanicko- pneumatická traktura (viz samostatný podrobný popis).

 

Pneumatická traktura varhan je dvojího druhu: hrací - tónová, přenášející stisk klávesy manuálu či pedálu na ventil ve vzdušnici a rejstříková - přenášející pohyb rejstříkových sklopek na rejstříkové ventily či zásuvky. Součástí traktury jsou i pomocná zařízení a spojky. Pneumatická traktura je složena z celé řady pneumatických komponentů (míšků, membrán, různých druhů ventilů...).

Na následujícím obrázku jsou zobrazeny varhany s kuželkovou vzdušnicí, která je ovládána pomocí pneumatické traktury (hrací i rejstříkové):

Řez varhanami s pneumatickou trakturou a kuželkovou vzdušnicí. Tato ilustrace se nachází prakticky ve všech publikacích o varhanách, takže vystopovat původní zdroj - (Adelung, Einführung in der Orgelbau) je obtížné. Tato reprodukce je upravena na základě obrázku z knihy Nauka o varhanách Vratislava Bělského.

Řez varhanami s pneumatickou trakturou a kuželkovou vzdušnicí.

Legenda: 1- relé, 2- výpustný ventil, 3- kontraventil, 4- rourka, 5- kuželka, 6- relé, 7- míšek, 8- kuželka, 9- kontraventil, 10- rejstříková kancela, 11-rejstříková sklopka, 12- rejstříkové relé, 13- rejstříkové relé, 14- míšek, 15- kuželka, 16- míšek, 17- vzdušnice, 18- rejstříkové relé, 19- píšťalnice

 

Popis funkce - po stisknutí klávesy se otevře ventil 2 relé 1 v hracím stole, vpustí vzduch do rourky 4 a nadme míšek – membránu. Roznosová ploténka na hřbetě míšku nadzvedne kuželku 5 v relé 6 a ta vpustí vzduch do duté lišty – konduktu pod vzdušnicí. Na liště jsou nalepeny míšky 7, které (pro každý rejstřík zvlášť) nadzdvihnou kuželkové ventily 8 ve vzdušnici a vpustí vzduch z rejstříkových kancel 10 do píšťaly. Aby příslušná píšťala zazněla, musí mít vzduch příslušného tlaku i ve své rejstříkové kancele. O jeho vpuštění či uzavření se stará rejstříková traktura. Sklopka 11 v hracím stole ovládá ventil 3, vpouštějící stlačený vzduch konduktem k míšku (membráně) 14 v relé 13. Membrána nadzvedne kuželku 15 relé a to vpustí vzduch do podstatně většího míšku 16, který zvedne kuželku rejstříkového ventilu. Obě traktury tedy neovládají akční členy (tónové a rejstříkové ventily) přímo, ale pomocí několika stupňů (vložené míšky, relé…). Důvody jsou rozvedeny dále v textu na dalších stranách (komponenty pneumatické traktury, pneumatická tónová traktura, pneumatická rejstříková traktura, pneumatické spojky).

 

Na dalších stránkach jsou popsány komponenty pneumatické traktury, tónová traktura, rejstříková traktura, spojky, pneumatická pomocná zařízení pak v kapitolách o crescendu a kolektivech a volných kombinacích.

 

Poznámka: Tato stránka je součástí Anatomie varhan ®, © Ing. Petr Bernat. Všechny animace © Konrad Zacharski