První písemná zmínka o kostele se datuje roku 1369. Nejspíše byl však farní již před rokem 1354. První kostelík byl dřevěný, s dřevěnou zvonicí opodál. Roku 1670 byl prohnilý dřevěný kostel stržen a následně vystavěn nový z kamene a cihel. Zůstal neohozen až do roku 1720, kdy byl pravděpodobně vysvěcen.
V roce 1685 čekal stejný osud, tedy stržení i dřevěnou zvonici, která byla nahrazena novou, kamennou, rovněž samostatně stojící.
Roku 1885 byla zbourána kamenná zvonice a postavena nová renesanční věž navazující na loď kostela – nynější podoba kostela.

Kostel stojí na vyvýšeném místě za náměstím, čelní portál směřuje k západu. Celý je ve stylu pozdně renesančním, je jednolodní s trojboce uzavřeným presbytářem a sakristií na severní straně. Loď je zaklenuta valivou klenbou s výsečemi pro okna.
U kostela stojí fara z roku 1786.

První zmínka o varhanách je až roku 1833. Přičiněním velkého sucha byl starý pozitiv již nefunkční, a tak byly roku 1850 zakoupeny nové varhany z rychnovských dílen od varhanáře Adama Hanische. Při stavbě věže roku 1885 musely být kvůli změnám prostoru kůru přestavěny. V roce 1921 se pak dočkaly generální opravy firmou Mölzer z Kutné hory, jejíž štítek je na nynějších varhanách. Toto je poslední historická zmínka. Varhany tedy nejspíše nebyly vůbec laděny ani čištěny od roku 1921. Naopak byly několika amatérskými zásahy spíše poškozeny. Navíc tehdy v Machově nebyl stálý varhaník a dojížděli sem jiní, kteří na stav varhan moc nehleděli. Podle toho také vypadají a jejich stav je žalostný. Na opravu však nejsou peníze. Současný varhaník se proto snaží prosadit opravu varhan u místního kněze a pevně doufá, že se mu to podaří a že se varhany konečně dočkají pořádné opravy (viz dále*).

 Dispozice:

Prospektu varhan vévodí principálové píšťaly ozdobené vyřezávanými pozlacenými motivy. Opticky je členěn na tři části rozdělené na C a Cis stranu..

   

Pohled na hrací stůl a pedál.

Varhany jsou situovány uprostřed kůru čelem k presbytáři. Varhaník sedí u hracího stolu zády ke skříni. Měch (dvoudílný) se nachází za varhanami ve výklenku. Elektrický ventilátor je ukrytý ve vedlejší místnosti, která slouží jako sklad kostelních věcí. Ten již hodně pamatuje, má „vyklepaná“ ložiska, a proto je jeho chod velmi hlučný i přesto, že je zatížen velkými kameny kvůli utišení vibrací.

Měchy.

Varhany v Machově a jejich život jsou typickou ukázkou nástroje v běžné vesnické (ale i městské) farnosti. Po mnoha desetiletích vývoje se díky zanedbané údržbě a v poslední době i nedostatku financí a často i nezájmu ze strany správců farností (obecně, ne v tomto konkrétním případě) dostávají do stavu, kdy jsou udržovány v chodu jen díky značnému úsilí a obětavosti varhaníků a (v dobrém slova smyslu) amatérských nadšenců. Ti nemají (a ani nemohou mít) potřebný rozsah znalostí, potřebné materiály a nářadí a nemohou tak rovnocenně nahradit práci varhanáře. Stav mnoha podobných nástrojů se velmi rychle zhoršuje a pokud nebude nalezeno nějaké "systémové" řešení, bude rychle na kůrech našich kostelů přibývat varhan ve funkci dekorace a stále častěji se budeme setkávat s jejich náhradou elektronickými "kvákadly".

Aktualita (9/07):

V srpnu roku 2007 se varhany v Machově konečně dočkaly pořádné opravy, kdy byly varhanářskou dílnou Ivana Červenky z Jakubovic u Lanškrouna naladěny, vyčištěny, byla vyměněna péra ve vzdušnicích a odstraněny veškeré závady. V dohledné době se ještě chystá výměna ventilátoru. Díky této opravě se nástroj dočká více varhanních koncertů a bude zařazen i do Orlicko-kladského varhanního festivalu.