Oprava janovických varhan v letech 1998 až 2000.

Stav nástroje před opravou

Během let byly varhany vystaveny nejrůznějším škodlivým vlivům. Údržba byla minimální, poslední vyčištění bylo provedeno asi před půl stoletím. Proto byly mnohé píšťaly a kanálky pro vedení vzduchu ucpány prachem, peřím, kusy opadané omítky a mrtvolkami ptáků i myší. Toto znečištění způsobovalo sice problémy ve zvuku některých píšťal, bylo však poměrně snadno odstranitelné. Největším problémem se ale ukázalo napadení dřevěných píšťal a konstrukce dřevokazným hmyzem – červotočem. Tento sotva několik milimetrů veliký brouček způsobil naprostou zkázu některých částí. Červotoč se živí dřevní hmotou, na povrchu dřeva se nejprve objeví několik nevinně vyhlížejících otvůrků, ty však vedou do spletité sítě chodbiček uvnitř. Po čase se dřevo nejvíce podobá perníku, až na tenkou slupku na povrchu je uvnitř rozpadlé na prach. Takto napadená varhanní píšťala má jiný zvuk, desky vzduchovodů netěsní, deformují se a přes chodbičky uniká vzduch a napadené nosné části ztrácejí pevnost a lámou se, takže hrozilo i zřícení částí vzdušnice (váha píšťal a pomocných zařízení je více než 2 tuny).

V průběhu padesátých let byl janovický kostel elektrifikován, pro čerpání vzduchu byl k varhanám přidán ventilátor a na skříň dosti necitlivým způsobem (zadlabané vypínače, vodiče vedené po hřebících apod.) i osvětlení kůru. Elektroinstalace byla po padesáti létech užívání a mnoha ne příliš odborných zásazích (doplňování světel, zásuvek apod. do stávajícího rozvodu) v havarijním stavu a ohrožovala své okolí (obsluhu z hlediska nedostatečného zajištění proti nebezpečnému dotyku a samotné varhany z hlediska ochrany proti požáru - viz některé fotografie v příloze).

Další součásti varhan byly poškozeny prostým opotřebováním – především klávesnice. Nejvyužívanější klávesy měly prohmataný potah a všechny byly vykývané. Plstěné, kožené a kašmírové obložení a podložky byly ztvrdlé nebo rozpadlé. Chod mechaniky se tak stával hlučným a nevymezené vůle znemožňovaly přesné nastavení, což se projevovalo i ve zvuku pozdním nasazením tónu, zakmitáním ventilu při stisku klávesy (nežádoucí tremolo) i rozlaďováním zvuku.

Oprava v roce 1998

Během léta roku 1998 byl stav varhan posouzen znalcem. Na nástroji bylo zjištěno přes šest desítek závad, většinou nehrající nebo do kvinty či oktávy přefukující píšťaly, visící nebo kmitající ventily. Okolo dřevěných částí nástroje napadených červotočem byly hromádky jemných pilin, velké množství prachu ucpávalo ventily, píšťaly i píšťalové kanálky v píšťalnicích. Otvory chodbiček v rozvodech, vzdušnici i na měchu unikal vzduch.

Nástroj byl celý do úrovně vzdušnice rozebrán, všechny píšťaly vyčištěny a dřevěné ošetřeny nátěrem sanačním roztokem proti škůdci. Vyčištěna byla i vzdušnice (bez rozebírání, pro představu - zcela naplněno prachem bylo přes deset sáčků do vysavače). Skříň nástroje a další dřevěné části i v okolí na kůru byly ošetřeny nástřikem. Během opravy byl zjištěn rozsah škod po napadení červotočem a některé další závady, které nebyly před rozebráním patrné. Několik konstrukčních prvků se zcela rozpadlo na prach a přestaly plnit nosnou funkci nebo díky množství otvorů přes ně unikal vzduch. Hlavní závady na funkčnosti byly odstraněny a nástroj byl provizorně naladěn. Celou opravu provedla janovická scholka a pracovalo na ní střídavě 3 až 6 lidí po 3 dny 12 až 18 hodin denně.

Stav nástroje na jaře roku 1999

Po osmi měsících od provedení první opravy havarijního stavu bylo zřejmé, že ošetření dřevěných konstrukčních prvků a píšťal pouze nástřikem nebo nátěrem sanačním roztokem proti červotoči bylo nedostatečné. Ošetřená místa byla bez červotoče, ta místa, kam se roztok nedostal - především vnitřní části píšťal - byla opět napadena. Došlo k další perforaci krycích desek kanálu vzduchovodu a ze vzdušnice trvale unikal vzduch. Především z časových důvodů nebyly vyměněny nejvíce poškozené části. Proto bylo nutné přikročit k rozsáhlejší opravě, která si vyžádala i dočasnou odstávku varhan.

Problémem se ukázalo financování opravy. Pokud by celou opravu měla provést varhanářská firma, cena by se vyšplhala na mnoho set tisíc korun. To si janovická farnost nemohla dovolit a čekat na dobu, kdy bude příslušná částka k dispozici také nebylo možné – varhany by se během velmi krátké doby rozpadly zcela a oprava by pak stála milióny. Proto jsme se rozhodli zadat varhanářské firmě jen nejnutnější část odborných prací a zbytek prací zajistit svépomocí.

Rozsah opravy:

Oprava byla rozdělena na několik etap z důvodu minimalizace doby, během které byl nástroj zcela mimo provoz. Nástroj byl zcela rozebrán (včetně vzdušnice) a vyčištěn. Současně varhanář provedl kompletní opravu hracího stolu (výměnu potahu kláves, plstěných a kožených podložek a obložení, vystředění kláves, obnovu nátěrů...). Všechny dřevěné součásti byly opakovaně napuštěny Červostopem – roztokem proti červotoči. Otvory po červotočích byly vytmeleny akrylátovým tmelem a povrch dřeva opatřen nátěrem lazurovacím lakem. Kompletně byla vyměněna elektroinstalace. Kritické nosné části a všechny rozpadlé menší dřevěné součástky byly nově vyrobeny (nohy – trubičky ve spodní části píšťal, fousy – postranní destičky kolem rtů píšťal, desítky soustružených nožiček píšťalových stojanů...). Odstraněny byly rovněž předchozí necitlivé zásahy. Poté následovala postupná kompletace nástroje, intonace opravovaných píšťal a ladění jednotlivých rejstříků. Konečné naladění bude provedeno v létě roku 2000 (úplné vyschnutí dřevěných píšťal bude trvat několik měsíců a je doprovázeno změnou rozměrů a tím i naladění, částečné rozladění vznikne i změnou teploty a vlhkosti přes zimní období).

Představu o rozsahu provedených prací si lze udělat i z množství spotřebovaného materiálu – 75 litrů roztoku proti červotoči, 10 kg tmelu, 22 kg laku, 2 kg klihu, 65 metrů kabelů, stovky šroubů atd. Kolektiv všech zúčastněných odpracoval zdarma celkem na 950 hodin.

Postup ošetření napadených dřevěných součástí proti červotoči:

Rozsah napadení dřevěných součástí varhan byl různý, červotoč si zpravidla vybíral jen některé druhy dřeva (zpravidla masivní a tvrdé), ušetřena tak naštěstí až na výjimky zůstala traktura. Díly u kterých byla ohrožena nosná funkce (různé držáky, opěrky, nožky stoliček, nohy píšťal), těsnost (součásti vzduchovodu), nebo které se zcela rozpadly, bylo nutné vyrobit nově. Ostatní součásti, především varhanní skříň s příslušenstvím a všechny dřevěné píšťaly bylo nutné ošetřit sanačním roztokem a konzervovat.

Pro ošetření byl použit přípravek Červostop (výrobce Hokr Pardubice), jehož použití bylo konzultováno s výrobcem, restaurátorem i toxikologem. Přípravek má dvě složky – sanační, hubící živý hmyz ve dřevě a preventivní, zabraňující opětovnému napadení dřeva. Nevýhodou sanační složky je její slabší účinnost – účinkuje jen jako kontaktní insekticid, pro vyhubení hmyzu je tedy nutné napadenou součást dobře přípravkem promáčet. Skříň byla ošetřena opakovaným nátěrem a masivním nástřikem se zaměřením na nejvíce napadené části. Problematičtější bylo ošetření dřevěných píšťal. Po několika zkouškách byl zvolen následující postup: z píšťaly byly odstraněny všechny demontovatelné díly (zátky z krytých píšťal, ladící šubry a především předkryvky jádra). Menší píšťaly pak byly na několik sekund ponořeny (krátký oplach – prolití) do vany s roztokem. Vana o rozměrech cca 30x30x300cm byla vytvořena z dřevěného rámu a igelitové fólie. Velké píšťaly s délkou přes 3m byly zevnitř vystříkány (prolity) pomocí zahradního postřikovače a zvnějšku napuštěny pomocí štětky. Po krátkém okapání ve svislé poloze byly píšťaly rychle usušeny (po celý den venku ve stínu u západní strany kostela při teplotě 25 až 30°C a poměrně silném větru, večer krátce na slunci). Poté byly píšťaly naskládány na hromady s proklady mezi vrstvami a dosušovány po 3 až 5 dní pomocí teplovzdušného ventilátoru. Při dodržení tohoto postupu nedošlo k rozklížení píšťal. K rozklížení došlo jen u několika prvních ošetřovaných píšťal, které nebyly rozebrány a pod předkryvkou tak zůstal stát zbytek roztoku, který způsobil nabobtnání dřeva jádrové přepážky a ta pak roztrhla spodní část píšťaly (v tomto případě se osvědčilo píšťalu rozebrat a po vyschnutí a srovnání posunutých dílů znova sklížit). Proto jsme další píšťaly rozebírali i za cenu utržení nebo odvrtání zarezlých šroubů. K částečnému rozlepení došlo i u nejvíce červotočem napadených dlouhých hran píšťal– tady se roztok vsákl do systému chodeb a udržoval tak hranu vlhkou po několik dní (pro představu – do největší píšťaly se “vsáklo” přes 6 litrů roztoku!). U těchto hran se osvědčilo rozevření klínkem, vyškrábání změklého klihu a po úplném vyschnutí nové sklížení.

Posledním krokem bylo vytmelení otvorů chodeb akrylátovým tmelem a po jeho vyschnutí nátěr lazurovacím lakem. Pokud byla poškozena hrana jádrové přepážky, bylo nutné ji vyrobit novou – vytmelení zpravidla nestačilo (červotoč vytváří chodbičky těsně pod povrchem, pokud se tato tenká slupka poruší např. přebroušením, otvory na povrchu se změní na síť kanálků a dřevo se rozpadne).

Financování opravy:

Náklady na opravu činí cca 40 tisíc Kč. Tato částka zahrnuje nákup materiálu a opravu hracího stolu varhanářem. Zbylé práce (včetně odborných – např. projekty, montáže, revize, soustružení...) v hodnotě až několika set tisíc Kč byly provedeny dobrovolníky zdarma.

Sbírka na varhany vynesla 17 tisíc, 10 tisíc je hodnota sponzorského daru ostravské firmy INIT, zbylá část je kryta z peněz farnosti Janovice.

Kdo všechno se podílel na opravě:

Především všichni janovičtí farníci, kteří přispěli do sbírky na opravu. A dále všichni ti, kdo přiložili ve svém volném čase ruku k dílu. Je těžké někoho vyzdvihovat a také zde není možno vyjmenovat všechny, kdo přišli alespoň jednou pomoci. Proto jen malý seznam těch, kdo pracovali opakovaně, jim a všem ostatním patří velký dík za to, že dílo našich předků bude zachováno i pro příští generace a zpěv při liturgiích bude i v budoucnu doprovázet pravý zvuk varhan a ne jen jeho elektronická napodobenina.

Sponzorský dar na opravu věnoval Ing. Jiří Krupička - firma INIT – Integrované informační technologie s.r.o. z Ostravy. Opravu hracího stolu, odborné varhanářské práce a konzultace zajistil Tadeáš Kolatek z Orlové s dcerou. Temperované naladění základních rejstříků provedli Zdeněk Černý a Dagmar Vybíralová, kompletaci a naladění zbývajících rejstříků Václav Bernat a Ing. Petr Bernat z Ostravy. Výrobu stolařských dílů a noh píšťal zajistil Jaromír Bušek z Morávky. Projekt elektroinstalace vypracoval Ing. Václav Čech z Ostravy, revizi provedl Ing. Zdeněk Tesař z Havířova. Část elektroinstalace zapojil Zdeněk Kubala z Ostravy. Celou opravu řídil, rekonstrukci elektroinstalace a výrobu drobných dřevěných dílů i náhrad za rozpadlé píšťaly provedl Ing. Petr Bernat. Pomocné i odborné řemeslné práce pak zajistila janovická scholka a farníci, především Stanislav Kaděra, Marek Václavík, Tomáš Kočvara, Ing. Hana Bernatová, Ing. Pavel Bernat, Marta Bernatová, Anna Mecová, Mgr. Agáta Truchanová, Petra Kozlová, Martina Petrošová, Veronika Sukačová, Jiří Žídek, Václav Sukač, Martin a Radek Vojkovští, Silvie Bílá, Bohumil Polický a další a další.

Velký dík patří také P. Marceli Tesarčíkovi za pomoc při organizaci opravy a jeho nástupci P. Andrzeji Wójcikovi.

~